Základní škola a mateřská škola Pavlíkov, okres Rakovník - Jiří Andrle

Základní škola a mateřská škola Pavlíkov, okres Rakovník

Vítejte

Jiří Andrle


Už jako kluk jsem míval pocit provinění z toho, že si jenom čmárám, když všichni kolem se tak dřou. Vyrůstal jsem v DOMKÁŘSKÉ RODINĚ, jak se tenkrát říkalo malému hospodářství s párem krav a několika polmi rozesetými kolem vsi. Ale to, jak práce chutná jsem poznal také. O žních jsem vázal povřísla, uměl jsem několik druhů, snopy jsem stavěl do panáků, na jaře vodil při orání krávy, z polí sbíral a vynášel kamení na kraje polních cest.

Veselé dětství skončilo v mých šesti letech. Táta v roce 1943 umřel na souchotě. A taky byla smutná a tísnivá válka. Po ní sice se život na chvilku rozzářil, aby zase potemněl. Pak jsme čtyřicet let slýchali, že to příští jaro praskne. Mezitím jsem v Praze studoval grafiku a malířství. Ale současně jsem po sobotách a nedělích bubnoval v dechovce, na tancovačkách, v hospodách Rakovnicka a Berounska. Teprve dnes vidím, jak tato osmiletá škola života byla důležitá. Vždyť jsem mohl z blízka pozorovat opojení nevšedním citovým vzepjetím, střetávání něhy s drsností, ošklivosti s krásou, stáří s mládím, nenávisti s láskou. Absolventská práce na AVU byla těmito prožitky inspirována. V roce 1961, hned po obdržení diplomu, jsem na osm let zmizel v Černém divadle Jiřího Srnce. To byla další škola života. Jednak jsem procestoval svět, a hlavně poznal pomíjivost úspěchu. Když ohlušující aplaus dozněl, divadlo se      vyprázdnilo a člověk se ptá: Kde je  ten úspěch? Možná venku, před  divadlem. Ale tam, na pařížském  bulváru si život plyne, jako by se nic  neodehrálo. Od roku 1969 jsem  čtyři roky učil na UMPRUM.  Profesorům Trnkovi a Sklenářovi  jsem dělal asistenta. Když se tlak  normalizace stal neúnosný, a mě se  do partaje nechtělo, v roce 1973  jsem ze školy odešel. Od té doby  jsem "na volné noze" tak, jako  všichni, kteří jdou tím iracionálním labyrintem, kterému se říká "UMĚNÍ". Mnozí se o definici "UMĚNÍ" přou. Jedni říkají, že je od slova "UMĚTI", druzí od slova "UMĚLÝ". Také se hodně mluví o tom, co je moderní - postmoderní. Mě se líbí výrok Egona Schiele:

"UMĚNÍ MODERNÍ BÝT NEMŮŽE, UMĚNÍ JE VĚČNÉ".

 

 

Pro více informaci klikněte zde.


vloženo: 20.02.2015 uživatel: Petr Šiler