Základní škola a mateřská škola Pavlíkov, okres Rakovník - Sportovně turistický a otužilecký výlet na Boží Dar

Základní škola a mateřská škola Pavlíkov, okres Rakovník

Vítejte

Sportovně turistický a otužilecký výlet na Boží Dar


V pondělí 12.3. 2018 měla naše škola naplánován sportovně turistický výlet na Boží Dar. Naším cílem bylo užít si sněhu, koulovat se, vyklouzat se, jezdit na snowtubingu, zažít radost z pohybu, pokořit Ježíškovu cestu, možná se podívat i na velkou sjezdovku, prostě pobýt část dne ve zdravotně příznivém prostředí na zdravém vzduchu. Když jsme však zjistili, jaké počasí hlásí na den D, znejistěli jsme.

Protože se ale držíme hesla "CO JE PSÁNO, TO JE DÁNO!", vyjeli jsme i přes avizovanou nepřízeň počasí. Na Rakovnicku to s malým deštíkem ještě šlo. Jak jsme se ale začali přibližovat ke Karlovým Varům a k Božímu Daru, déšť zesiloval. Autobus nás přiblížil až do nitra Božího Daru, kde nebylo ani živáčka. Jenom my, ti nejotrlejší žáci a učitelé pavlíkovské školy a  někteří lidé, kteří  se trousili na nákup opožděné snídaně do nedalekého COOPu. Ale ano, vlastně jednu početnou skupinu dětí (zřejmě lyžařský výcvik) mířící směrem ke sjezdovce jsme potkali.

Náš výlet se začal měnit spíše na otužilecko plavecký. Všechny děti byly ale natěšené, proto jsme vyrazili. Nejprve jsme se rychle (už pěšky) přemístili ke sjezdovce NOVAKO, poté jsme společně přešli na Ježíškovu cestu ke startu. Už na startu z nás všech kapalo jako z vodníků, nepolevili jsme však a těšili se ze zbytků sněhu. Vyrazili jsme. Společně jsme došli až ke třetí chaloupce, někteří se snažili ve skupinkách řešit po cestě dané úkoly. Ti, kteří skákali ve sněhových návějích, se propadali  až po pás a s velkou námahou se škrábali ven. Tu a tam někomu zůstala bota hluboko ve sněhu, kterou musely paní učitelky s velkou námahou ze sněhu dolovat.

U třetí chaloupky jsme řekli dost ošklivému počasí, otočili jsme naši výpravu a vraceli jsme se k NOVAKU na malé občerstvení. Pán v okénku se na nás díval s velkým údivem (že máme ještě vůbec chuť si něco dát), protože nevěděl, zda bude obsluhovat vodníky, či podvodníky. Měli jsme opravdu již promočené šosy, vypadali jsme spíše jako potapěči, vracející se z potapěčského kurzu.

Nejvíce šly na dračku párky  v rohlíku, sušenky, fanty, tu a tam i čaj.

Do autobusu jsme se vrátili skutečně promoklí až na  kost, ale díky náhradnímu oblečení (které měly všechny děti s sebou povinně) a vytopenému autobusu se všichni převlékli do suchého a bylo nám opět fajn. Domů jsme se vrátili s veselou náladou. Druhý den ve škole nechyběl nikdo, protože všichni přeci absolvovali jednodenní otužilecký kurz na Božím Daru.

                                                                    (Váš sněhulák Pepík)

rubrika: Základní škola


vloženo: 14.03.2018 uživatel: Petr Šiler